Ráno raníčko panna vstala a metal nám zazpívala, i když… kdo ví, jak to s tím panenstvím Saskie von Heugten vlastně bude? Naproti tomu je neoddiskutovatelným faktem, že tato mladá sympatická frontmanka nizozemské metalové formace MORNING se po třech demosnímcích konečně vydává dobývat slávu na prknech, která znamenají metal, s podporou nového a plnohodnotně albového materiálu nazvaného „Hour Of Joy“. Co se dá od materiálu čekat? Atmosférická metalová tapisérie založená na heavy metalovém podhoubí, na němž krom rozčepýřených prog-rockových mechů rostou i zadumaně goticko-doomové plazivé šlahouny teskně si hledající cestu ke světlu. Příbuznou šablonu spatřuji u polského objevu předminulého roku zvavého NAAMAH.

Podívejme se ale Nizozemcům podrobněji na jejich zubačiska. Skupině se nedá upřít snaha o progresivní přístup k aranžím, Saskii zase silný a znělý hlas se zřetelně rozpoznatelnými vlivy Anneke van Giersbergen, kterým dokáže pěkně tlačit na pilu, jakožto i zmírnit do étericky chórových jemnůstek. Bohužel se zvolňujících pasáží nedočkáváme příliš často. Saskie se často vydává do vypjatých poloh, kde pěvecké linky nejednou završuje vibrátem, což zní zajímavě poprvé a podruhé, pokud však posloucháte podobné akrobatické hlasové kreace téměř v každé skladbě, poněkud to ztrácí své kouzlo a i díky tomu deska trochu splývá. Co bohužel poněkud zaostává za aranžemi a technicky nadprůměrným vokálem, je zvukový háv celé věci. Zpěv je neúměrně vytažen nad nástroje, takže kytary, ať už by třeba i měly sebeostřejší zvuk, nebudou mít nikdy v tomto poměru potřebný tah na bránu a pořádné koule. Člověk se pak nemůže zbavit dojmu, že nástroje tvoří jen jakýsi závěs za zpěvem, který by dle mého také snesl mnohem podrobnější opracování. V drtivé většině vyznívá vokál poněkud suše, což není v kombinaci s vytažením nad nástroje příliš šťastná kombinace. Širší použití různých zvukových kreslítek, hallů a výraznějších dvojhlasů by jistě dodalo na zajímavosti, což dokazují i části, kde tato zvuková kouzla využita jsou. V současné konstrukci zní celek sice velmi „živě“, po pěvecky technické stránce se nedá mnoho věcí vytknout, nicméně si dokážu živě představit, že s trochou studiové invence by se ze Saskie dal vymáčknout pro album minimálně dvojnásobek. Další prvek, který na mne nepůsobí právě přitažlivým dojmem, je zvuk kláves, což možná bude tím, že „nightwishácké plachty“ a varhanové synthy a chóry, míchané například s čembalem, nepatří mezi mé oblíbené zvukové rejstříky. Občasné zálety do klasických hamondových varhan, nebo na druhé straně chemičtějších zvukových nečistot, znějí u MORNING mnohem lépe. Když už jsem zmínil ty NIGHTWISH, mnohé fragmenty „Hour Of Joy“ tuto, v současné době bezhlasou, metalovou supernovu připomínají.

Poněkud rozpačitý jsem z coveru mé oblíbené skladby od QUEEN „Show Must Go On“. Pokud jsou covery na CD pojaty s invencí a přetaveny v materiál splývající s tvorbou skupiny, většinou k nim přistupuji velmi kladně, pokud však jde o téměř doslovný přepis, který zdobí jen hutnější zvuk dvoukytarového spřežení, postrádám jejich význam. Takže pojďme bilancovat. Když složím na jednu haldu vše, co je mi na debutu MORNING nelibé a na druhou to, co se mi líbí, ta líbící hromádka bude rozhodně o něco málo větší. Je velká škoda, že do „Hour Of Joy“ není přilito více producentské šťávy a zvukového omastku, který by jistě vydatně ochutil nyní poněkud suchou, ale i tak chutnou metalovou krmi.